Přípravná třída

Přípravná třída je určena především pro děti s odkladem školní docházky, dodatečným odkladem školní docházky, pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a pro všechny děti, kterým pravidelná příprava a odborná pomoc pomůže usnadnit  úspěšné zahájení povinné školní docházky. Dítě může být do přípravné třídy přijato kdykoliv v průběhu školního roku,  a to nejdříve v den, kdy dosáhne věku 5 let.

Přijetí dítěte do přípravné třídy musí předcházet žádost rodičů o přijetí do přípravné třídy a doporučení psychologa, který dítěti doporučil odklad povinné školní docházky, případně psychologa, který spolupracuje se školou.

Hlavním cílem  je systematicky připravovat děti k bezproblémovému nástupu do 1. ročníku základní školy. Samozřejmostí je celodenní péče speciálních pedagogů.

Naše škola úzce spolupracuje s pedagogicko-psychologickými poradnami na Kohoutově a Voroněžské, se speciálně-pedagogickými centry, součástí komplexní přípravy pro bezproblémový nástup do 1. ročníku je v případě potřeby i pravidelná péče logopeda.

Děti se učí především herními činnostmi, veškeré aktivity provádíme hravou formou. Výhodou přípravné třídy je nižší počet dětí ve třídě (maximálně 15), který nám umožňuje za pomoci asistentů pedagoga individuálně se věnovat každému dítěti. Edukativně stimulační činnosti, které v běžných mateřských školách probíhají v odpoledních hodinách ve skupinkách s menším počtem dětí, prolínají v přípravné třídě celodenním programem.

Při veškerých činnostech jsou zohledňovány individuální možnosti dítěte – zaměstnání je vždy přiměřené jeho věku a schopnostem. Základem jsou hry zaměřené například na rozvoj řeči, osvojení si matematických pojmů, zrakového a sluchového vnímání, rozvoje grafomotoriky, ale hlavně zpíváme, tancujeme, cvičíme, chodíme do přírody, na koníčky, hrajeme divadlo a spoustu dalších zajímavých věcí. 

Návštěva přípravné třídy i družiny je zcela bezplatná, a to včetně poradenských služeb.

Charakteristika školního vzdělávacího programu pro přípravnou třídu

Filozofie třídy

Pomáhat dítěti rozvíjet jeho přirozené potřeby s ohledem na respektování jeho osobních a specifických zvláštností a vytvářet podmínky pro optimální rozvoj jeho osobních předpokladů. Tím umožnit dítěti získat věku přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost (to, co je dítěti během činností nabízeno je významné nejen pro budoucí použití, ale je důležité i pro danou chvíli života dítěte). Cílem přípravné třídy je systematický připravovat děti zejména ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu od 1. ročníku základní školy a předcházet tak u nich případným neúspěšným začátkům ve školní docházce, které by mohlo ohrozit průběh jejich dalšího vzdělávání.

Popis a formy vzdělávání

Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit. V didakticky cílené činnosti je plněn konkrétní vzdělávací cíl formou záměrného i spontánního učení. Toto učení je založeno na aktivní účasti dítěte, smyslovém vnímání, prožitkovém a interaktivním učení, zpravidla ve skupinách a individuálně. Preferovány jsou hravé a tvořivé činnosti. S dětmi, které mají vadu řeči pracuje logoped. Mezi záměry vzdělávání patří u nás také další aktivity např. eko-programy, výukové programy, školy v přírodě, návštěvy divadel, spolupráce se ZŠ a ZŠ praktickou (návaznost vzdělávání) s logopedem, etopedem, asistentem pedagoga, s SPC, společná účast na akcích pořádaných školou.

Formy a metody vzdělávání

·         Prožitkové a řízené prožitkové učení,

·          integrované učení hrou,

·          kooperativní učení,

·          řízená hra,

·          volná hra,

·          čas pro potřeby dětí,

·          individuální práce,

·          pobyt venku,

·          zážitky, prožitky,

·          společenské hry,

·          čas pro relaxaci,

·          činnosti spolu s rodiči, komunikace s nimi,

·          osobnostní růst učitelky.

Vzdělávací obsah a časový plán

Hlavním cílem našeho vzdělávacího programu je duševní a tělesný rozvoj dětí s přihlédnutím na rozvoj sociálních vztahů s kladnými mravními zásadami, posilování estetického cítění. Respektujeme tři základní rámcové cíle, které vytyčuje rámcový program pro předškolní vzdělávání.

·         Během všech činností a aktivit dětí máme na paměti, že dítě se učí prožitkově.

·         Během tohoto učení dítě získává hodnoty, které mu usnadní zařazení do společnosti.

·         Dítě musí mít vždy dostatek příležitostí projevit se, seberealizovat a uplatňovat své potřeby.

Vzdělávání dětí máme rozpracované do 5 oblastí:

A   Dítě a jeho tělo

B   Dítě a jeho psychika

C   Dítě a ten druhý

D   Dítě a společnost

E   Dítě a svět

Obsah vzdělávání je uspořádaný do měsíčních bloků a týdenních témat, ve kterých plníme cíle specifické a podcíle průběžné (jsou naplňovány každodenními činnostmi) a konkrétní (pro konkrétní plánované činnosti).

Charakteristika vzdělávacích oblasti

A         Dítě a jeho tělo – oblast biologická

Záměrem vzdělávání v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést dítě ke zdravým životním návykům a postojům.

B         Dítě a jeho psychika – oblast psychologická

Záměrem vzdělávání v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů, vůle, stejně tak i jeho sebepojetí, sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření. Stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.

Podoblasti: Jazyk a řeč – poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie, sebepojetí, city, vůle.

C         Dítě a ten druhý – oblast interpersonální

Záměrem vzdělávání v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

D         Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní

Záměrem vzdělávání v této oblasti je uvést dítě do společenství ostatních lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury a umění. Pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní všeobecně uznávané společenské, morální a estetické hodnoty a podílet se na utváření společenské pohody.

E         Dítě a svět – oblast environmentální

Záměrem vzdělávání v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí-počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu. Vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte – člověka k životnímu prostředí.

Kompetence, které jsou považovány za klíčové pro etapu předškolního vzdělávání a které jsou obsaženy ve třídních vzdělávacích programech

Kompetence k učení.
Kompetence k řešení problémů.
Kompetence komunikativní.
Kompetence sociální a personální.
Kompetence činnostní a občanské.

Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo zvládnout

Kompetence k učení – očekávané kompetence dítěte

Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom

jednoduchých pojmů, znaků a symbolů.

Získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení.

Má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody a techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije.

Klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá co se kolem něho děje, chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí, poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo.

Učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje, při zadané práci dokončí co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům.

Odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých.

Pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí.

Kompetence k řešení problémů – očekávané kompetence

Všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí, přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva a aktivní zájem.

Řeší problémy na které stačí, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého.

Problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti, postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje, vymýšlí nová řešení problémů a situací, hledá různé možnosti a varianty (má vlastní originální nápady), využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazie a představivosti.

Při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů, pochopí i jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích.

Zpřesňuje si početní představy, využívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti.

Rozlišuje řešení, která jsou funkční, (vedoucí k cíli) a řešení, která funkční nejsou, dokáže volit mezi nimi.

Chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou, uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit.

Nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale i za snahu.

Komunikativní kompetence – očekávané kompetence dítěte

Ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky a odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog.

Dokáže se vyjadřovat a slovně sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými, …).

Domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci, v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné a iniciativní je výhodou.

Ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní.

Průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně jí používá k dokonalejší komunikaci s okolím.

Dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, počítač, encyklopedie, audiovizuální technika, telefon, …).

Ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku.

Sociální a personální kompetence – očekávané kompetence dítěte

Samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej.

Uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky.

Dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost.

Ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní návyky a pravidla společenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.

Napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí.

Spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim.

Při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně, nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, dovede odmítnout.

Je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem.

Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování.

Kompetence činnostní a občanské – očekávané kompetence dítěte

Svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat.

Dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky.

Odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže změnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem.

Chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá.

Má smysl pro povinnost ve hře, práci, učení, k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, váží si práce a úsilí druhých.

Zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění.

Chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky.

Má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat.

Spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat.

Uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu.

Ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit.

Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).

 

 

 

Webdesign by PKSoft